Lesík života

Tvé činy vždy následují Tvá přesvědčení. (Vzepřít se obrům)

Kalendář

Úvahy

Dík

„Tohle by bílé paničky měli umět. Říct děkuji, když to tak skutečně myslíte. Když vzpomínáte na to, co pro vás někdo udělal.“

(Černobílý svět – Kathryn Stockettová, str.236 – akorát jsem trochu pozměnila první větu).

Když jsem četla tuto knihu, tyhle věty mě zastavily.

Nejdřív ale něco stručně o knize: Je o bílých dámách a jejich služkách v Jacksonu v Mississippi, Amerika. Popisuje život - té doby -  z obou stran, v této knize převážně právě ze strany služek. Je o tom jak vypráví své příběhy, o pracování pro různé bílé dámy, o vychovávání jejích dětí. Z těchto příběhů sepisují knihu. Citát nahoře je z jednoho z těchto příběhů.

Teď k tomu nad čím mě to donutilo se zamyslet.

Zaujal mě. Podle mě je totiž pomalu každý člověk takovouto bílou paničkou.  Málokdo dnes poděkuje za které věci, protože je prostě považuje za samozřejmost. Ale lidé nám prokazují tolik dobrodiní a my za ně ani nepoděkujeme. Nebo nám trvá dlouho, než si uvědomíme, že to ten člověk dělat nemusel, ale je pozdě, abychom poděkovali.

            Ale na druhou stranu existují i lidé, kteří dík nechtějí. Kteří naopak dělají věci, protože jsou podle nich správné a nežádají za to odměnu.  Neuvědomují si, že nemuseli být oni Ti, kteří to udělají.Mohli také počítat s tím, že to udělá někdo jiná. Tak jak to koneckonců dělá většina lidí. Jejich výjimečnost spočívá právě v tom, že to udělají a neptají se proč to mají udělat.

 

Ke kterým patříte vy?

Já osobně nevím, kam bych se zařadila, možná k těm, co neděkují. Například mi přijde správní poděkovat svým rodičům za to, že mi dali život a že ho učinili takovým jakým je. Nebo jim – a komukoliv jinému - poděkovat za dárek k narozeninám, neboť mi ho nikdo nemusí dát. Nikdy jsem to neudělala. Ale vím, že jednou udělám.

            V Modrém z neba jednou Vilo Rozboril, říkal, že v den svých narozenin nosí kytky sv matce, zato že mu dala život. To mi připadá jako velmi pěkná tradice. Nádherný způsob jak někomu poděkovat.

Žádné komentáře
 
Když připustíš porážku, pak ji dostaneš.